Koncem července jsem byl v brněnské Zoo, abych si vyzkoušel svou novou foto-techniku a boty které jsem si koupil kvůli blížící se dovolené na Šumavě. Za úkol jsem měl otestovat:

• Fotobatoh Kata D-3N1-30
• Stativ Velbon DX – 888 Digital
• Stativ Gorillapod SLR-Zoom
• Dálkové ovládání Nikon ML-L3
• popř. makropředsádku Hoya Close-Up +4 HMC
• a turistické botičky

V Zoo jsem byl cca 6 hodin a krom makropředsádky jsem vyzkoušel všechno. Se vším jsem byl spokojen, akorát ke Gorillapodu nemám stativovou hlavu, takže se s DSLR po upevnění nohou stativu nedá hnout, což je v Zoo trošku problém. Z toho plyne ponaučení: dokup si stativovou hlavu nebo s tím foť statické scény.

V Zoo jsem se nesnažil fotit zvířata v klecích atp. protože by na fotkách bylo patrné, že jde o Zoo a to by nepůsobilo dobře. Fotil jsem tedy pouze v případě, že mezi zvířetem a mnou nebyla viditelná překážka. Odnesl jsem si relativně dost fotek, ale podařených bylo málo. O pár vybraných se teď podělím, ale při prohlížení mějte na paměti, že jsem začátečník a toto je moje první zveřejnění fotografií:

Hned první fotografie s Ledním medvědem do galerie vlastně moc nepatří. Tu jsem fotil loni (2008) v rakouské Zoo kompaktem Fujifilm Finepix F30 (DSLR jsem ještě neměl). Ale je ze Zoo, tak jsem se rozhodl přidat ji sem. Zde mě překvapilo jak je fotka ostrá, přestože je focená z ruky šestimegovým kompaktem na plný optický zoom. To se mi moc často nepovedlo.

Druhá fotka Kajmánka trpasličího je další důvod, proč jsem do Zoo chtěl. Je to tak trošku odpověď na fotografii gaviála, kterou mi nedávno poslal kamarád. Jeho fotografii zveřejnit nemůžu, protože nemám příslušná práva a protože už ji nemám. Měl jsem velké štěstí na pozici kajmánků. Hned po příchodu do pavilonu plazů jsem je našel v této pozici a za celou dobu pobytu se ani nehnuli. Je to jediná fotografie z této galerie u které jsem použil stativ, protože naopak světelné podmínky byly mizerné. Pavilon je prakticky bez oken, pouze umělé osvětlení + focení přes sklo.

Na dalších třech fotografiích je Psoun prériový což jsem zjistil až doma, protože u výběhu jsem nenašel popisek a mazlíka jsem nepoznal. Zde bylo naopak světlo ideální (foceno venku) a nemusel jsem fotit přes sklo protože bylo nízké. Z těchto důvodů jsem měl dost krátké časy na to, abych to udržel z ruky. Zvířátko je dost fotogenické, takže jsem udělal dost fotek.

Poslední šestá fotka Surikaty je bohužel jedna z mála povedených. Podmínky byly sice podobné jako u Psouna prériového (foceno venku), ale přes sklo to nebylo ono a nad sklo jsem se sice dostat mohl, ale v takové pozici, ve které člověk dlouho nevydrží – sklo bylo dost vysoké. Tato fotka je focena právě nad tím sklem. Byl bych s ní docela spokojený, ale problém je v kompozici. Surikata kouká ven ze snímku což není moc dobré. Vlevo od ní ale byly rušivé elementy, tak jsem je raději ořízl. Teď jsem si všiml, že fotka je trošku podobná té co mají na webu Brněnské Zoo 🙂

Budu rád za každou konstruktivní kritiku v komentářích. Brzy se pochlubím dalšími fotografiemi a to Pozdravem ze Šumavy a Pokusy s makrem.