Archiv pro štítek: fotografie

Pokusy s makrem 1

Začátkem srpna jsem byl na Šumavě a samozřejmě jsem tam docela dost fotil. Před odjezdem jsem si pořídil pár nových doplňků ke svému fotoaparátu, mezi které patří i makro-předsádka Hoya Close-Up +4 HMC. Na Šumavě jsem si ji chtěl pořádně vyzkoušet, ale nějak se nenašla vhodná chvíle. Chodili jsme denně na výlety a jeden maník s DSLR nemůže brzdit zbytek skupiny. Takže téměř jediná možnost kdy si zkusit makro byla, když jsem se šel jednou projít na louku poblíž našeho ubytování.

První fotografie přesto vznikla na výletě kolem řeky Vydry. Když jsme šli proti proudu řeky, všiml jsem si u cesty mechu po kterém stékaly kapky. Chtěl jsem si zkusit chytit kapku v letu, tak jsem rozdělal tábor (rozuměj vytáhl stativ) a nasadil makro-objektiv s makro-předsádkou a fotil a fotil a kapka byla téměř vždy mimo záběr. Zkoušel jsem to tak dlouho, že zbytek skupiny přešel z bodu A (moje stanoviště) do bodu B (cíl výletu) a zpět do bodu A. V tu chvíli mi bylo jasné, že je nejvyšší čas to zabalit. Promazal jsem všechen nepovedený balast a nechal jen jednu nejméně nepovedenou fotku 🙂 Výsledek není takový jak jsem doufal, proto už se těším až zase někde někdy bude kapat voda a já budu mít dost času na opravu této fotografie.

Další tři fotky jsou z oné louky nedaleko našeho ubytování. Ty nemají nikterak zajímavý příběh. Prostě jsem si vybral jeden z porostů, snížil stativ na minimum a když nefoukal větérek, přišla moje chvíle. U těch vosiček to bylo horší.. byly takové.. hyperaktivní. Pořád se stěhovaly, přesouvaly – jak kdyby něco hledaly.

Zjistil jsem, že u makrofotografie přírody (hlavně s makro-předsádkou) je vždy nějaký element, který je proti mě. Pohyb neživého fotografovaného objektu vlivem vzduchu nebo vody. Pohyb živého fotografovaného objektu vlivem nějaké jeho špatné nálady, nervozity nebo pracovitosti. Pohyb fotografa vlivem obtížného hmyzu atp. Přesto se mi makro fotografie zdá nejzajímavější.

Pozdrav ze Šumavy

První týden v srpnu jsem se podíval poprvé na Šumavu a jak jinak než s kompletní fotovýbavou. Jak už jsem se zmínil v článku Pokusy v Zoo, kde jsem publikoval svoje první fotografie, pochlubím se s nějakými fotografiemi i dnes.

Většina fotografií co jsem tam nafotil je samozřejmě krajina. Focení krajin však není tak úplně moje oblíbené téma (nic moc o tom nevím a nějak mě to netáhne), takže mě za ně asi opravdoví krajináři moc nepochválí. Já mám raději makrofotografii a focení zvířat ať už jakýchkoli.

Teď tedy slíbené fotografie:

První fotografie Kachny divoké vznikla na Chalupské slati v Borové Ladě, když jsme se přiblížili ke břehu a kachny hned tušily něco na zub. Všechny kachny z jezera připlavaly k nám a čekaly jestli se nenajde nějaká dobrota. Tato připlavala v podstatě z druhého konce „jezírka“ a dělala u toho pěknou stopu v jinak klidné vodě. Mě tato fotografie přišla nejlepší na široko 🙂

Na druhé a čtvrté fotografii je vidět ona krásná Chalupská slať. Jde o místo, které se mě líbilo na celé Šumavě asi nejvíc. Pokud pojedete na Šumavu, určitě se tam zastavte!

Třetí fotografie je opět Kachna divoká (jiná zvířata jsem tam nepotkal) a ta byla focena na témže místě. Je to jedna z těch co pochopila, že z nás nic dobrého nevypadne a podívala se raději po něčem na dně rašeliniště 🙂

Pátá fotografie je focena (se stativem) z terasy našeho pokoje. V popředí byly chaty a další rušivé elementy, tak jsem si to musel dost přiblížit.

Na šesté a sedmé fotografii je řeka Modrava. Okolí Modravy je také krásné a klidné (pomineme-li turisty) prostředí. Modrava se mi líbila víc než Vydra, přestože mám pocit, že většina turistů má raději Vydru.

Na osmé fotografii je rozbouřená, již zmíněná řeka Vydra. Na té je zajímavá hlavně její tmavě hnědá barva. V jejím okolí jsem se snažil fotit nějaké makrofotografie (mimochodem – nedařilo se) a jednu z nich vám ukážu v plánovaném článku Pokusy s makrem.

Na devátém a desátém snímku jsme opět nedaleko chaty (u Zdíkova) na kopci. Za tím velkým stromem jsem nafotil další haldu makrofotografií a tři z nich uvidíte opět v článku Pokusy s makrem.

Na jedenácté fotce máme zase Kachnu divokou (jak různorodé fotografie, že?), ale tentokrát na Černém jezeře.

Poslední fotografie je z podnapilé perspektivy a opět u Černého jezera.

Krom zmíněných míst jsem se byl podívat na Čertově jezeře, Tříjezerní slati a na jezeře Laka.

Všude bylo pěkně, ale mě se nejvíce líbila Chalupská slať a okolí Modravy. Návštěvu Šumavy rozhodně doporučuji všem.

Opět budu rád za každou konstruktivní kritiku v komentářích.

Pokusy v Zoo

Koncem července jsem byl v brněnské Zoo, abych si vyzkoušel svou novou foto-techniku a boty které jsem si koupil kvůli blížící se dovolené na Šumavě. Za úkol jsem měl otestovat:

  • Fotobatoh Kata D-3N1-30
  • Stativ Velbon DX – 888 Digital
  • Stativ Gorillapod SLR-Zoom
  • Dálkové ovládání Nikon ML-L3
  • popř. makropředsádku Hoya Close-Up +4 HMC
  • a turistické botičky

V Zoo jsem byl cca 6 hodin a krom makropředsádky jsem vyzkoušel všechno. Se vším jsem byl spokojen, akorát ke Gorillapodu nemám stativovou hlavu, takže se s DSLR po upevnění nohou stativu nedá hnout, což je v Zoo trošku problém. Z toho plyne ponaučení: dokup si stativovou hlavu nebo s tím foť statické scény.

V Zoo jsem se nesnažil fotit zvířata v klecích atp. protože by na fotkách bylo patrné, že jde o Zoo a to by nepůsobilo dobře. Fotil jsem tedy pouze v případě, že mezi zvířetem a mnou nebyla viditelná překážka. Odnesl jsem si relativně dost fotek, ale podařených bylo málo. O pár vybraných se teď podělím, ale při prohlížení mějte na paměti, že jsem začátečník a toto je moje první zveřejnění fotografií:

Hned první fotografie s Ledním medvědem do galerie vlastně moc nepatří. Tu jsem fotil loni (2008) v rakouské Zoo kompaktem Fujifilm Finepix F30 (DSLR jsem ještě neměl). Ale je ze Zoo, tak jsem se rozhodl přidat ji sem. Zde mě překvapilo jak je fotka ostrá, přestože je focená z ruky šestimegovým kompaktem na plný optický zoom. To se mi moc často nepovedlo.

Druhá fotka Kajmánka trpasličího je další důvod, proč jsem do Zoo chtěl. Je to tak trošku odpověď na fotografii gaviála, kterou mi nedávno poslal kamarád. Jeho fotografii zveřejnit nemůžu, protože nemám příslušná práva a protože už ji nemám. Měl jsem velké štěstí na pozici kajmánků. Hned po příchodu do pavilonu plazů jsem je našel v této pozici a za celou dobu pobytu se ani nehnuli. Je to jediná fotografie z této galerie u které jsem použil stativ, protože naopak světelné podmínky byly mizerné. Pavilon je prakticky bez oken, pouze umělé osvětlení + focení přes sklo.

Na dalších třech fotografiích je Psoun prériový což jsem zjistil až doma, protože u výběhu jsem nenašel popisek a mazlíka jsem nepoznal. Zde bylo naopak světlo ideální (foceno venku) a nemusel jsem fotit přes sklo protože bylo nízké. Z těchto důvodů jsem měl dost krátké časy na to, abych to udržel z ruky. Zvířátko je dost fotogenické, takže jsem udělal dost fotek.

Poslední šestá fotka Surikaty je bohužel jedna z mála povedených. Podmínky byly sice podobné jako u Psouna prériového (foceno venku), ale přes sklo to nebylo ono a nad sklo jsem se sice dostat mohl, ale v takové pozici, ve které člověk dlouho nevydrží – sklo bylo dost vysoké. Tato fotka je focena právě nad tím sklem. Byl bych s ní docela spokojený, ale problém je v kompozici. Surikata kouká ven ze snímku což není moc dobré. Vlevo od ní ale byly rušivé elementy, tak jsem je raději ořízl. Teď jsem si všiml, že fotka je trošku podobná té co mají na webu Brněnské Zoo 🙂

Budu rád za každou konstruktivní kritiku v komentářích. Brzy se pochlubím dalšími fotografiemi a to Pozdravem ze Šumavy a Pokusy s makrem.