Jako začínajícího fotografa mě zajímalo, jak zběhlí fotografové řeší morální problémy s fotografováním cizích osob a objektů. A protože mám rád pravidlo když nevím, tak se zeptám, zeptal jsem se zkušenějších.

Výsledek je trošku odlišný od toho, co jsem předpokládal. Myslel jsem si, že se asi zpravidla fotografové nejdřív ptají a pak fotí, ale vypadá to, že ta první část se vypouští – tedy pouze fotografují.

Zákon o tomto praví něco ve smyslu:

Na veřejnosti můžete (pro soukromé nebo umělecké účely) fotografovat cokoli, kde není uveden (např. cedule nefotografovat) opak nebo pokud vám to někdo nezakáže popř. vás o to nepožádá.

Pozor ale! Pokud chcete fotografii ke komerčním účelům (do novin nebo někomu prodat), sežeňte si písemné povolení fotografovaného nebo majitele!

Dále podle paní právničky platí, že:

Pokud vás fotografovaná osoba nebo majitel objektu nebo např. rodič fotografovaného dítěte požádá, abyste tento objekt fotografovat přestali a vy nepřestanete, zasahujete do soukromí poškozeného a pak mohou nastat problémy.

Jak je v diskuzi a v odkazovaném článku vidět, pravděpodobně jsou lidé nejcitlivější na focení svých dětí cizím fotografem („co když je to pedofil?“) a (předpokládám) jich samých jako hlavního objektu fotografie („kde mou fotku bude vystavovat?“). Na závěr mám pár rad:

• Snažte se být při fotografování viditelní, nekrčte se opodál: Lidé mohou nabýt dojmu, že fotografujete něco u čeho nechcete být přistižen.
• Pokud fotíte dlouhým sklem (=> 200mm) popř. se sluneční clonou, platí první pravidlo dvojnásob: Vypadáte jak paparazzi.
• Když se před fotografováním objektu nebo majitele zeptáte, nic tím nepokazíte, nicméně udělat to nemusíte.
• Chcete-li fotografie ke komerčním účelům nebo např. do novin, sežeňte si písemné svolení všech fotografovaných: Jinak zasahujete do soukromí.
• Pokud to není nutné, nefotografujte cizí děti nebo se raději zeptejte jejich rodičů: Pokud nefotografujete JEN cizí děti, ale i své, zvyšuje se pravděpodobnost, že vám to projde.
• Pokud vám někdo fotografování zakáže nebo vás o to požádá nebo požádá o ukázání nebo smazání fotografií, vyhovte mu: Jinak zasahujete do soukromí.
• Pokud o fotografie nechcete přijít, zkuste je při „konfrontaci“ ukázat a domluvit se (co s nimi chcete dělat atp.): U rozumných lidí by to mohlo projít.
• Pokud fotografujete nějaké demonstrace nebo fotbalové fanoušky, přes hubu můžete dostat tak jak tak: Ale pokud to děláte, určitě o tomto nebezpečí víte.

Tolik k problému fotografování cizích osob a objektů. Budu rád, když se v komentářích nebo ve výše uvedené diskuzi podělíte o vaše zkušenosti z „konfrontací“. Přeji hodně světla a pevnou ruku!