Archiv pro štítek: software

nVidia adresář Installer2

Tento článek je určen pro majitele grafických karet nVidia, kteří ať už pravidelně nebo nepravidelně, aktualizují ovladače ke svým grafickým kartám.

Když jsem jednou sondoval, kolik místa mi jaký adresář na mém systémovém disku zabírá, narazil jsem na jeden podezřelý adresář, který je umístěn zde:

C:\Program Files\NVIDIA Corporation\Installer2

Tento adresář obsahoval spoustu souborů a dalších adresářů, které se tvářili jako různé instalace nVidia software. Co mě ale znepokojovalo, byla velikost tohoto adresáře. Tento adresář mi kradl asi 2GiB prostoru na disku.

Po krátkém zkoumání, pátrání a testování jsem zjistil, že společnost nVidia plýtvá místem pevných disků svých zákazníků víc, než se na první pohled jeví. Adresář totiž obsahuje nedůležité instalace ovladačů.

Správná instalace každého software by měla probíhat asi tak, že po spuštění instalačního souboru se dekomprimují instalační soubory do systémového dočasného adresáře (temp) nebo do místa instalace software. Poté proběhne instalace software na cílové místo a následně smazání dekomprimovaných instalačních souborů. Po takovémto instalačním procesu tedy na disku zůstane jen instalační soubor a nainstalovaný software.

Společnost nVidia na to jde trošku jinak. Po spuštění staženého souboru se vás zeptá, kam chcete instalaci rozbalit. To je první chyba, protože neznalý člověk může vybrat třeba C:\Program Files\nVidia (ve výchozím stavu se vám instalace rozbalí do adresáře C:\nVidia\). Poté se automaticky (aspoň že tak) spustí instalace ovladačů. V průběhu instalace se ale vytvářejí další soubory v našem adresáři C:\Program Files\NVIDIA Corporation\Installer2. Po dokončení instalace se prostě jen ukončí instalátor a jak dekomprimovaná instalace (C:\nVidia\), tak kopie této instalace a pomocné soubory (C:\Program Files\NVIDIA Corporation\Installer2), zůstanou tam kde jsou. Toto se opakuje pro každou aktualizaci ovladačů a navíc se pro každou aktualizaci vytváří nové a nové soubory a to na obou místech. Neznalý člověk proto může za pár měsíců přijít o mnoho gigabytů prostoru na pevném disku a to úplně zbytečně.

Z výše uvedeného tedy plyne, že doporučuji instalaci rozbalovat třeba někde na plochu do složky „nVidia“ abyste ji měli na očích a po dokončení aktualizace ovladačů složku smazali. Doporučuji i kontrolovat velikost adresáře C:\Program Files\NVIDIA Corporation\Installer2 a nebo rovnou její obsah po každé instalaci ovladačů mazat (já nemažu celou složku, ale raději jen její obsah).

Já jsem živým důkazem toho, že soubory v tomto adresáři jsou zbytečné a můžete je tedy smazat. Nenesu ale zodpovědnost za jakoukoli škodu, kterou si na PC způsobíte. Pokud máte strach nebo nevíte jak na smazání, tak to raději nedělejte a odinstalujte nějaký nepotřebný software.

For English-speaking readers:
Directory C:\Program Files\NVIDIA Corporation\Installer2 is unnecessary, you can delete.

Trampoty s Windows 98

Nedávno jsem byl nucen na starý bratrův notebook instalovat jedenáct let starý operační systém Windows 98 – naštěstí ve verzi SE. Notebook by nic novějšího neutáhl – leda tak Windows ME, který ale z vlastní zkušenosti řadím do velmi nepovedených verzí.

Ze začátku mi nedošlo, jak moc starý je to operační systém. Pustil jsem se proto bez většího bědování do instalace.

Ovladače

První problémy nastaly hned po instalaci, která jinak proběhla v pořádku. Potřeboval jsem totiž přesunout připravený software ze svého notebooku na tento starý, kde mělo dojít k jeho instalaci.

Oba notebooky mají USB a proto jsem v přenosu dat neviděl problém – když jsem přesouval data na USB flash disk (dále jen flashka), napadlo mě, jestli náhodou nebude potřeba nejdřív na Win98 nainstalovat ovladače této flashky. Po zasunují zařízení do USB jsem viděl, že tomu tak opravdu je.

Jak ale dostanu ovladače mojí flashky na notebook bez použití oné flashky? Přece je nebudu vypalovat na CD/DVD! Naštěstí notebook disponoval povědomým zařízením, kterému se říkávalo disketová mechanika nebo-li zkráceně FDD. Můj notebook ale toto zařízení samozřejmě nemá. Nejistě jsem otevřel dvířka mého staršího PC, kde jsem tuto mechaniku našel. Mám vyhráno!

Na oficiálním webu jsem našel ovladače ke své flashce kupodivu bez problémů. Tyto jsem stáhl na své PC a do disketové mechaniky jsem vsunul jednu z mála svých starých disket, co jsem našel ve skříni. Otevřel jsem Tento počítač a mechanika s označením A: nikde. Zkontroloval jsem tedy zapojení mechaniky a PC restartoval, abych nahlédl do BIOSu. Řadič disketové mechaniky byl deaktivován – patrně proto, že jsem nechtěl, aby se při instalaci modernějšího OS zbytečně instalovaly ovladače pro IDE zařízení. Po nápravě problému a rychlé automatické instalaci ovladačů FDD jsem pokračoval v kopírování ovladačů flashky.

Kopírování proběhlo bez problémů. Po hbitém přemístění diskety do starého notebooku, načtení obsahu a následném pokusu o přesun souborů na plochu jsem obdržel chybovou hlášku, kterou doprovázel velmi povědomý avšak ohavný zvuk. Znění zprávy si přesně nepamatuji, ale bylo v něm něco ve smyslu „Ze zdrojového zařízení se nepodařilo načíst data.“. Ihned jsem si vzpomněl na magický, samospasitelný příkaz format a:. Proto jsem ho hned vyzkoušel a celý proces zkusil opakovat. Podruhé už se vše povedlo a úspěšné instalaci ovladačů flashky už nic v cestě nestálo.

Další zajímavá vlastnost tohoto operačního systému je ta, že v průběhu instalace v podstatě jakéhokoli zařízení je nutné vložit i médium s Windows, odkud si OS nabere nějaké další soubory a poté je opět potřeba vyměnit médium Windows za médium s ovladači a pokračovat v jejich instalaci. Celý tento ne moc zábavný proces je ukončen požadavkem o restart počítače. Těchto restartů si užijete víc než dost.

Po instalaci různých ovladačů z přiloženého CD jsem zkontroloval, jestli je vše v pořádku nainstalováno ve Správci zařízení. Zjistil jsem však, že vše v pořádku nainstalováno není. Byl tam u jakéhosi zařízení žlutý vykřičník. Ten značí, že je v počítači zařízení, které ještě není nainstalované nebo je nainstalované špatně. Zkusil jsem tedy vybrat možnost aktualizaci ovladačů a ovladače přeinstalovat. Systém však nenalezl potřebné ovladače. Zkoušel jsem zařízení odebrat a notebook restartovat a ovladače znovu a znovu instalovat.

Vybavila se mi vzpomínka, že v této verzi operačního systému záleží na způsobu instalace ovladačů. Tedy když dáte aktualizaci konfliktního zařízení a OS nenajde na médiu s ovladači ty požadované, neznamená to nutně to, že když pustíte průvodce přidáním nového hardware nebo když zařízení odeberete a instalujete znovu, že OS ovladače opět nenajde. Prostě je potřeba zkoušet dokola všemi možnými způsoby a pokud máte správné ovladače, jednou se to podaří.

A taky že ano – po takovýchto pokusech jsem se opravdu dostal do stavu, že byly všechny ovladače v notebooku nainstalovány. V průběhu vnucování ovladačů systému však došlo k chybě, kterou jsem také z minulosti velmi důvěrně poznal. Bootování systému bylo přerušeno varováním, které mě informovalo o problému s jakýmisi soubory s koncovkou VXD. K tomuto problému dochází při nesprávné odinstalaci nějakých ovladačů tak, že soubory na disku fyzicky nejsou, ale v registru Windows zmíněny jsou. Ten se je při bootování snaží marně nalézt. Tento problém mě (jak se lidově říká) netankoval. Pamatuji si totiž, že na základní škole jsem byl jeden z mála (možná jediný), kdo tento problém dokázal v registru odstranit. Při odstraňování problému jsem začínal čím dál intenzivněji přemýšlet, jestli je ve Windows 98 SE nějaký správce Wi-Fi sítě – vždyť v té době ještě nic takového nebylo!

Wi-Fi

Mnou v tuto chvíli již nenáviděný notebook, nedisponoval síťovým RJ-45 konektorem. Byla u něj však přiložená PCMCIA Wi-Fi karta, ke které jsem už měl nainstalované i ovladače.

Nevěřil jsem však, že bych v tak starém OS mohl najít něco jako správce Wi-Fi sítě. Proto jsem v možnostech OS příliš nehledal a šel se svým problémem rovnou za svým velmi blízkým kamarádem Googlem. Ten mi na můj dotaz „windows 98 wifi“ hbitě a v mém rodném jazyce odpověděl, že pro zprovoznění Wi-Fi na Windows 98 je nutné mít nějaký software, který se obvykle dodává (resp. dodával) s Wi-Fi kartou. Proto jsem svého kamaráda požádal ještě o jednu odpověď, a to, kudy že se mám vydat, abych našel potřebný software.

Tento software jsem opravdu našel a přesunul (nyní už pomocí flashky) na notebook. Instalace byla bezproblémová a po restartu, který nemohl chybět, byla karta připravena k připojení k Wi-Fi síti, která taktéž proběhla bez sebemenšího problému.

V tuto chvíli už mám Windows detailně nastavený, veškeré ovladače nainstalované a nastavené, Internet funguje. Na notebook zbývá pouze nasypat software a mohu jej hrdě předat k užívání.

Instalace software

První věc, kterou jsem chtěl po zprovoznění Internetu udělat, byla instalace aktualizací přes Microsoft Update. Po spuštění defaultního prohlížeče (IE6?), jsem vstoupil na web Microsoftu, po čemž následovala jakási chyba doprovázená pádem prohlížeče. Zkontroloval jsem tedy, jaká že verze IE je tu nainstalovaná. Šok! Defaultní verze Internet Exploreru ve Windows 98 SE je verze 5.0. Začínal jsem se bát, že s tímto prohlížečem se mi ani nepovede stáhnout jakýkoli jiný prohlížeč.

I přesto, že už jsem z jakéhosi důvodu velmi intenzivně myslel na firmu Mozilla Foundation, jsem chtěl ještě několika pokusy aktualizovat Internet Explorer abych zvýšil bezpečnost počítače. Nejdříve jsem se podíval jestli jde na Windows 98 nainstalovat alespoň IE7 – nejde. Nejvyšší verze IE, kterou lze na Windows 98 nainstalovat je IE6 SP1. Další pokusy navštívit web Microsoftu končily stejně jako posledně. IE6 SP1 jsem tedy vyhledal na jiném webu, kde byly rovnou nějaké neoficiální opravy. Instalace proběhla v pořádku a po restartu již šlo web Microsoftu navštívit.

Nainstaloval jsem tedy aktualizace operačního systému z Microsoft Update a notebook samozřejmě restartoval. Poté jsem se chtěl vrhnout na instalaci potřebných programů. Hned první měl koncovku msi a systém nějak nevěděl co si s ním má počít. Nainstaloval jsem tedy Microsoft Installer verze 2.0, protože novější by na tomto OS nefungoval. Po té bylo vše v pořádku a připraveno na již několikrát zmíněnou instalaci potřebného software.

Při instalaci téměř jakékoli aplikace (počínaje Adobe Readerem, konče Mozilla Firefoxem) jsem narážel na problém, že tato nejnovější verze aplikace nepodporuje Windows 98 – musel jsem tedy vyhledávat poslední verze, které na tomto stařičkém OS fungují.

Závěr

Ač se to zdá být až nepravděpodobné, v průběhu těchto instalací a restartů v notebooku umřel pevný disk, ke kterému se nedalo dostat ani pomocí velmi šikovného nástroje SystemRescueCd. Instalaci jsem tedy nedokončil a celý tento proces byl zbytečný. Do teď nevím, jestli jsem byl v tu chvíli plný vzteku, smutku nebo štěstí, že už nemusím pokračovat.

Pokud se vám zdá, že je tu popsáno až moc nedostatků systému a není pravděpodobné, že by se všechny staly – věřte, že se opravdu staly.

Abych ale operační systém Windows 98 SE jen nepomlouval, vzpomínám si i na doby, kdy jsem měl tento systém tzv. vytuněný a šlapal opravdu velmi rychle a spolehlivě. Zkoušel jsem i Windows ME a velmi rychle jsem se vracel k této verzi Windows 98 SE. Vzpomínky k tomuto systému mám opravdu kladné a pokud bych chtěl zapařit nějakou starou dobrou klasiku jako je Wonfenstein 3D, Doom 1 a 2, The Legend of Kyrandia atp., volil bych určitě pro virtualizační systém tuto verzi OS Windows.

A co vy? Setkáváte se někdo s Windows 98, ME nebo ještě lépe s Windows 95, popř. Windows 3.11? Máte podobné zkušenosti nebo vám vše funguje na první pokus? 🙂

Thunderbird 3 a šedé složky kurzívou

Příběh

Koncem roku 2009 vyšla nová verze výborného e-mailového klienta Mozilla Thunderbird s označením 3.0. Já jsem zrovna plánoval reinstalaci pracovního notebooku, tak jsem rovnou nainstaloval tuto nejnovější verzi Thunderbirdu.

Instalace proběhla v pořádku, ale následné přidávání mých IMAP účtů už bylo horší. Nová verze Thunderbidru chce pomoci lidem, co se v konfiguraci POP3/IMAP/SMTP serverů nevyznají a snaží se je nastavit za ně. Zase tak špatný nápad to není, ale myslím si, že rozhodně měla zůstat možnost vlastní konfigurace. Ta tam sice je, ale až po tom, co proběhne pokus (pro všechny mé účty neúspěšný) o automatickou konfiguraci.

Po instalaci programu a přidání účtů jsem si nainstaloval oblíbené doplňky, které používám (a které už byly k dispozici pro novou verzi Thunderbirdu) a pak celý program včetně doplňků nastavil. Po té jsem se pustil do detailní konfigurace jednotlivých IMAP účtů. Jak jsem všechno detailně nastavil, restartoval jsem Thunderbird abych se pokochal tím, co jsem stvořil. Čekalo na mě ale nepříjemné překvapení. Ve všech účtech jsem měl ve standardní složce „Doručená pošta“ ještě jednu složku „Doručená pošta„, ale ta byla šedým písmem a kurzívou (a bez ikony doručené pošty). V té byla ještě klasická složka Koš (bez ikony koše). Nikdy dřív jsem to neviděl. Začaly tedy pokusy o odstranění těchto nezvaných složek.

Když jsem se snažil složky klasicky smazat, TB mi vracel hlášky typu „složka neexistuje“ nebo že „není přihlášena k odběru“ nebo tak něco. Zkoušel jsem je odhlásit přes Správce odebírání (kliknout pravítkem [rozuměj pravým myšítkem – tedy pravým tlačítkem myši] na jméno účtu -> „Správce odebírání…“). Přímo ta šedá složka odhlásit nešla, ale její obsah (tedy složka Koš) ano. Po té zmizela i ona šedá složka. Po restartu TB byla ovšem opět na svém místě.

Vygooglil jsem info, že to je složka s flagem noSelect, ale už ne, jak flag odstranit. Instalace rozšíření FolderFlags a následná kontrola složek nepomohla, nouzový režim se choval stejně jako normální. Hledal jsem tedy radu mezi chytřejšími, ale bez výsledku. Když už jsem si nevěděl rady, musel jsem si vytvořit v TB nový profil a zkusit co se stane v něm. Tentokrát jsem si ovšem nastavil pouze jeden IMAP účet a nic jiného jsem nenastavoval. Výsledek? Stejně jako poprvé – ze začátku všechno v pořádku, po nastavení a restartu opět ona šedá nevyžádaná složka „Doručená pošta“ s „Koš“em v sobě, na svém místě. Bylo mi jasné, že někde něco nastavuji špatně. Tento testovací profil jsem smazal a vytvořil nový. Chtěl jsem aby byl toto poslední krok, abych vás ušetřil čtení až to budu publikovat 😉 tak jsem po každé změně nastavení testovacího IMAP účtu restartoval TB abych věděl které zatržítko to dělá. A povedlo se – když jsem došel k: „Nastavení serveru -> Při odstranění zprávy: Přesunout zprávu do koše„, docvaklo mi to. Vždy nastavuji Přesunout do: „Doručená pošta -> Koš“ paradoxně proto aby bylo Thunderbirdu jasné, kam chci smazanou poštu. To ale byla ona osudná chyba, kvůli které jsem pár nocí probděl. Více informací v druhé části článku: Řešení problému. Ano, až sem jste četli zbytečně :-). Po vybrání nějaké složky na tomto místě už není možné vrátit zpět defaultní hodnotu „Trash„. Chvíli jsem si proto pohrál s konfiguračním souborem TB abych zjistil jestli je možné chybu napravit a vyhnout se tak konfiguraci nového profilu. Řešení jsem našel a starý profil opravil. Teď s TB3 funguji naprosto v pohodě a píšou se mi maily lépe něž kdy předtím a už i spím úplně klidně.

Řešení problému

Varování: Pokud nevíte co děláte, raději to nedělejte ať si omylem nesmažete složku s poštou! Za žádné škody neručím!

  • Vypněte Thunderbird (úplně – z procesů pryč).
  • Přihlaste se jednotlivě do všech „poškozených“ IMAP účtů a pokud máte tyto složky odhlášené, přihlaste je k odběru.
  • Webmail: Vytvořte novou složku se stejným názvem jako je ta barevně označená a na stejném místě – tedy vytvořte složku tak, abyste přepsali tu speciální barevnou.
  • Webmail: Poté nově vytvořenou složku smažte.
  • Otevřete si soubor: prefs.js, který je umístěn ve složce vašeho profilu Thunderbirdu.
    Např.: C:Users{uzivatel}AppDataRoamingThunderbirdProfiles{vas_profil}prefs.js
    Doporučuji otevřít soubor editorem, který umí kódování UTF-8! Např.: PSPad.
  • Najděte a smažte všechny řádky: user_pref("mail.server.serverX.trash_folder_name", "Doručená pošta/Koš"); kde X je číslo IMAP účtu v TB. Tím se nastaví hodnota na defaultní „TRASH„.
  • Spusťte Thunderbird, užívejte si pracovní pošty a hlavně nenastavujte kam se má pošta přesouvat po smazání :-).

Nonstop spuštěné webové prohlížeče

Myslím, že už je na čase, aby webové prohlížeče měly možnost být v počítači spuštěné nonstop. V dnešní době, kdy na Internetu existují webové aplikace typu Google Docs, Office Live Workspace nebo dokonce grafické editory jako např. Sumo Paint nebo Pixlr a mluví se stále častěji o Cloud computingu a co všechno pomocí něj půjde udělat, by člověk docela čekal, že už na to budou webové prohlížeče připravené a budou nabízet možnost nonstop běhu.

Sice pro webové prohlížeče X ve verzi Y běžící na operačním systému Z existují rozšíření jako např. MinimizeToTray, ale to zdaleka není ono.

Já mluvím o nativní podpoře webových prohlížečů běžet nonstop jako služba (nebo chcete-li démon), která/ý zajišťuje např. předspuštění prohlížeče při startu operačního systému a bleskurychlé spuštění okna prohlížeče např. s přednačtenou domovskou stránkou nebo nějakými uživatelskými webovými aplikacemi typu Cloud computing. Velmi důležité ale je, aby prohlížeče uměly pořádně pracovat s pamětí. Bohužel když např. dnes spustím Firefox a používám ho několik hodin, objem paměti co si prohlížeč vezme stále roste a nejde uvolnit jinak, než ho restartovat. Tento problém je ještě horší, když pracuji s velkým objemem dat (např. ukládání dumpu databáze, načtení dlouhé stránky s videi atp.). Přitom nevím proč se tak děje – nepotřebuji, aby si prohlížeč pamatoval obsah dat se kterými pracuji a tuplem ne po zavření záložky, ve které jsem úkon prováděl. Tento problém mě sice nějak zvlášť netrápí, protože mám 4GB paměti (takže mi nějaká ta stovka mega nechybí), ale jde o to, že s takovou by ta nonstop spuštěná služba nemusela dopadnou dobře.

Tímto článkem rozhodně nechci poplivat Firefox. Je to velmi dobrý prohlížeč, který už hodně dlouho používám jako hlavní prohlížeč Internetu a s největší pravděpodobností se to ještě dlouho nezmění. Přesto se ale domnívám, že nějaké jiné prohlížeče by si v tomto ohledu mohly vést lépe (např. Google Chrome? Ten ale zase nepovažuji za dostatečně dospělý.).

Včera vyšel na velmi kvalitním webu Mozilla.cz článek o funkci App Tabs, která bude ve Firefoxu verze 4.0. Tato funkce je velmi šikovná a myslím, že i ta by byla lepší, kdyby bylo možné prohlížeč zavřít a po otevření by v App Tabs aplikace byly pořád spuštěné a načtené.

Co si o tomto problému nebo spíše požadavku myslíte vy? Pokud mi věnujete minutu, napište svůj názor do komentářů. Díky.

Je freeware „nefér“?

Napadla mě zajímavá polemika. Není freeware nefér vůči firmám co se snaží v oblasti software podnikat a vydělávat? Zkuste třeba prodávat automobily, když je váš soused bude nabízet lidem zdarma. Museli byste vydat obrovské úsilí, aby vaše automobily byly opravdu o hodně lepší, aby se našlo alespoň pár lidí co si je koupí. A váš soused by to samozřejmě sledoval a své vozy začal také vyrábět čím dál lepší. Takže vaše úsilí musí být opravdu značné, aby jste si udrželi aspoň nějaký náskok.

Vypadám teď asi jako odpůrce freeware, ale není tomu tak. Jen mě prostě napadla tato polemika a musíte uznat, že to má něco do sebe.

Ale jsem moc ráda, že se najdou šikovní lidé, co jsou nejen šikovní, ale i ochotni zdarma vyvíjet software, aby ho mohl používat každý.

Takže jen tak dál!

Autor: Renata Turečková

Jaké doplňky mám ve Firefoxu

Už velmi dlouho používám jako hlavní Internetový prohlížeč Firefox a jsem s ním velmi spokojen. Za dobu co jej používám jsem si samozřejmě našel mnoho doplňků, které mi možnosti Firefoxu rozšiřují.

Jsem programátor a kodér, takže nějaké doplňky jsou zaměřené na usnadnění práce v tomto oboru – jiné jsou univerzální.

Doporučuji všem

  • AdBlock Plus
    Výborný blokovač reklam.
  • Context Search
    Označíte na webu text a pravým myšítkem vyberete v jakém vyhledávači chcete najít výsledek pro vyhledávání označeného textu.
  • Download Statusbar
    Rozšiřuje možnosti správce stahování.
  • Googlepedia
    Při vyhledávání v Google využije pravou část prohlížeče a zobrazí výsledky vyhledávání pro Wikipedii
  • GreaseMonkey
    Rozšiřuje možnosti Firefoxu o uživatelské skripy.
  • Image Zoom
    Možnost zvětšovat a zmenšovat obrázky přímo na webové stránce.
  • PDF Download
    Nabídne různé možnosti při kliku na odkaz vedoucí na PDF soubor.
  • Searchbar Autosizer
    Rozšiřuje možnosti nastavení vyhledávacího pole.
  • Tab Mix Plus
    Rozšiřuje možnosti nastavení tabů.

Doporučuji programátorům a kodérům

První čtyři doplňky bych nejraději měl sjednocené v jednom (třeba: Browser View), ale jsou od různých autorů, takže z toho asi nic nebude.

Doporučuji tomu, kdo o to má zájem

  • External IP
    Zobrazuje ve stavovém řádku vaši veřejnou IP adresu.
  • Fission
    Rozšiřuje možnosti nastavení řádku pro adresu.
  • Forecastfox
    Ve stavovém řádku zobrazuje informace o počasí.
  • FxIF
    U fotografií zobrazuje EXIF informace.
  • NewsFox
    RSS čtečka.
  • Operator
    Integruje do FF podporu některých mikroformátů.
  • Ubiquity
    To asi nedokážu popsat – prostě pomocník pro hledání informací na internetu. Doporučuji video, které funkci popisuje lépe.

A následující doplňky také doporučuji těm, co o ně mají zájem :-), ale já sám už je nepoužívám:

GreaseMonkey – uživatelské skripty

Doplněk GreaseMonkey zatím nepoužívám dlouho, tak neznám moc uživatelských skriptů – používám tyto:

  • AutoPagerize
    Umožňuje zobrazit obsah stránky, která používá stránkování, bez proklikávání čísel stránek. Prostě dojedete na konec stránky a ona se prodlouží o další obsah.
  • Greased Lightbox
    Přidá lightboxové prohlížení obrázků i tam, kde není (např. výsledky vyhledávání obrázků v Google).
  • Rapidshare Links Checker
    Ověří platnost RapidShare odkazů na otevřené stránce a za tyto odkazy přidá příslušnou ikonu (platný/neplatný).
  • Super Linkifier
    Na otevřené stránce nahradí prostý text adresy odkazu na klikatelnou variantu.
  • Videoembed
    Místo odkazu na video jej rovnou umožní přehrát na aktuální stránce.

Pokud vyzkouším další doplňky, budu tento seznam aktualizovat. Máte-li také tipy na dobré rozšíření, budu rád když je uvedete v komentářích.