Dalším jazykovým otazníkem na který často narážím, je rozdíl mezi slovy potenciální a potencionální. Mě vždy přišlo přirozenější a logičtější slovo potenciální. Proč? Protože znám slovo potenciál, ale slovo potencionál už ne.
V naprosté většině komunikací ale slyším resp. vidím výraz potencionální.
Jak je to tedy správně?
Po krátkém hledání na internetu můžete zjistit, že slovo potenciální je minimálně správnější, ne-li jediné správné. Je to dokonce často kladeno jako příklad častých chyb.
V podstatě všude, vč. pravidel českého pravopisu a slovníku spisovné češtiny, jsem našel potvrzení toho, že správně je potenciální. Nicméně v Internetové jazykové příručce je poznámka, že „lze použít i potencionální„. Smutným faktem je i to, že automatická kontrola pravopisu vás na tento nedostatek neupozorní. Slovo potencionál už vás ale napsat nenechá.
Výraz potencionální je jen nějaká zkomolenina.
Závěr
Stejně jako v případě sekundy vs. vteřiny bychom se mohli dohadovat, jestli je slovo potencionální (resp. vteřina) „povoleno“. Podle mě to ale nemá cenu. Správnější je jednoznačně potenciální (resp. sekunda) a nevidím důvod proč bojovat za další verze těchto slov.
Tip na další Časté chyby v komunikaci.
Super… Clanek o pravopisu a mas tam chybu v me/mne.
Mě vždy přišlo přirozenější a logičtější slovo potenciální.
3.pad pise se mne
Hruza…
Já bych to nenazval jako článek o pravopisu, protože bych si to tak nazvat netroufl. Já jsem měl vždy s češtinou problémy a chyby dělám pořád. Určitě jich budu mít plný web 🙂
V této sérii článků jsem chtěl jen upozornit na nějaké specifické chyby, kterých si u ostatních nebo i u sebe, často všímám.
S tím „mě“ vs. „mně“ máte pravdu a děkuji za upozornění. Toto je zase moje častá chyba při komunikaci. Slovo „mně“ bohužel vůbec nepoužívám. Pokusím se to napravit.
Dokonce by to byl dobrý námět na další díly této mini-série, ale právě na takovýto druh chyb upozorňovat nechci. S chybami typu s/z, i/y, malá/velká písmena nebo právě mě/mně, má hodně lidí problémy (samozřejmě vč. mě). Tak to je a bude. Kdo s tím něco dělat chce, tak dělá, kdo nechce, nedělá.
Já se snažím upozorňovat na špatné tvary slov, používání nesprávných slov nebo neexistujících slov.