Archiv štítku: čeština

Časté chyby v komunikaci: CZ vs. CS

Další chybou, na kterou často narážím, jsou chyby používání zkratek „CS“ a „CZ“. A protože jsem programátor webových aplikací, tak na to narážím často … hodně často. Nejčastěji je totiž tato chyba k vidění v URL webových stránek. Ale bohužel samozřejmě ne jen tam.

Tímto textem bych tedy chtěl apelovat především na webové vývojáře, ale i na lidi a firmy, vlastnící multijazyčné webové stránky a také na lidi, kteří dělají jazykové překlady.

Jak je to správně?

Tato chyba pravděpodobně vznikla, když byla dříve „CS“ Mezinárodní Poznávací Značka. To ale znamenalo Československo, takže to už od roku 1993 neplatí. Více jak dvacet let je podle mě dost času na přeučení. Takže:

  • CZ je označení státu (Česko) podle normy ISO 3166-1
  • CS, tedy přesněji řečeno cs, je označení jazyka (čeština) podle normy ISO 639–1

Na některých místech (např. v textu), je dobré si dávat pozor i na velikost písma. CZ se píše velkým a cs malým písmem. Takže věta „Udělej prosím CZ překlad těch titulků“ by měla znít spíše „Udělej prosím cs překlad těch titulků„.

Na některých místech (velké společnosti, někdy v URL a ve zdrojových kódech atp.), se uvádí pro označení jazyka i upřesnění státu. Pro češtinu to je cs-CZ a znamená to něco jako „česká čeština“. U češtiny to nemá moc smysl (protože češtinou se jinde než u nás nemluví), ale je to zavedeno pro jiné jazyky, které se používají ve více státech a v každém státu je trošku jiný dialekt. Určitě už jste slyšeli výraz „americká angličtina“ en-US nebo „britská angličtina“ en-GB.

To, že CZ a CS lidi mate, je vidět už na tom, že tento problém je pěkně vysvětlen i v FAQ české Wikipedie.

Kde je tedy problém?

Problém je v tom, že velmi často je např. v URL adrese multijazyčných webů zkratka „cz“ místo „cs“. Nemyslím národní doménu „.cz“, ale to „cz“ ZA prvním lomítkem.

Například adresa http://www.mujsuprweb.cz/cz/novinky.html by měla být spíše http://www.mujsuprweb.cz/cs/novinky.html.
„CZ“ v URL nemusí být ale špatně vždy. Třeba na http://www.htc.com/cz/ nebo http://www.apple.com/cz/ se vybírá stát a ne jazyk, takže CZ je v pořádku. Ale pokud jde o označení jazyka, správně by mělo být „cs“ nebo „cs-CZ“.

Nejde ale samozřejmě jen o webové adresy. Tato chyba je k dohledání téměř kdekoli, kde se může označení českého jazyka vyskytovat. Například pokud hledáte nějaké dabované video na YouTube. Narazíte tam většinou na „CZ dabing“, což neznamená „český dabing“, ale spíše „dabing Česko“. Na text „CS dabing“ mám 474 výsledků a na „CZ dabing“ mám 151 000 výsledků. Britové přece taky nehledají „GB dubbing“, ale „EN dubbing“. Proč? Protože nehledají stát, ale jazyk. To samé je u českých titulků k filmům, českým překladům her atp.

Závěr

Není to vyloženě ostuda, ale pokud si budete dělat multijazyčný web, dohlédněte na to, aby váš programátor používal správné označení jazyka. A pokud děláte překlady, pojmenujte je „cs“ a nebo ještě lépe „cs-CZ“, aby je našli všichni a zároveň bylo označení správně.

Takže pamatujte! CZ je stát, cs je jazyk!

Tip na další Časté chyby v komunikaci.

Časté chyby v komunikaci

Už dlouhé roky sleduji, jak lidé dělají často v komunikaci (ať už mluvené nebo psané) pořád dokola stejné chyby. Proto už se začínám spíše soustředit na to, kdo tyto chyby nedělá. O těch nejčastějších chybách jsem se rozhodl napsat nějaké texty.

Seznam článků

Tak co? Nepatříte do skupiny chybujících také? 🙂

Pokud se v článcích něčemu přiučíte nebo vám naopak články z nějakého důvodu vadí, budu rád, když mi zanecháte v komentářích nějakou zpětnou vazbu, abych věděl, jestli mám články psát dál nebo je nějak vylepšit atp. Nebo myslíte, že už ani nemá cenu se snažit komunikaci lidí napravit?

Časté chyby v komunikaci: Kalorie vs. kilokalorie

Poslední roky se ve všech médiích často omílá téma hubnutí a v této souvislosti se často používá i výraz kalorie. Kalorie je jednotka energie [značka je cal] a dá se s ní vyjádřit např. kolik energie vám dá nějaká potravina nebo kolik energie spalujete třeba při sportu.

Jedna kalorie ale vyjadřuje velmi malé množství energie a proto se často používají násobky kalorií. Nejčastěji se můžete setkat s kilokaloriemi [kcal] (1 kilokalorie má 1000 kalorií).

Kde je tedy problém?

Problém je v tom, že drtivá většina lidí (mluvím pouze o ČR – jak je to v jiných zemích nevím) používá POUZE termín kalorie. Co mě ale trápí nejvíc je to, že tento termín se používá opět i ve sdělovacích prostředcích, čímž tuto chybu šíří dál mezi lidi. Nejvíce mě překvapuje to, že špatné používání termínu kalorie slýchám i v pořadech o potravě nebo např. o hubnutí. Snad jedinou výjimkou je pořad Jste to, co jíte, kde jsou termíny používány správně (ale pouze doktory a specialisty na výživu). Když jsem ale viděl nějaký zahraniční pořad o hubnutí, člověk který pořad daboval, také nepoužíval termín kalorie správně.

Jak je to tedy správně?

Když se podíváte v podstatě na jakýkoli obal od nějaké potraviny, najdete tam množství energie, které spotřebováním potraviny získáte. Toto množství je ale uvedeno v kilokaloriích a ne v kaloriích, což poznáte podle značky [kcal]. Pokud tedy mluvíte o energii v konkrétních potravinách, používejte termín kilokalorie.

Závěr

Pokud obecně mluvíte o energii v potravinách, můžete používat termín kalorie. Např. věta „Od té doby si hlídám kalorie“ je v pořádku. Ale pokud mluvíte o energii v konkrétních potravinách, měli byste používat termín kilokalorie a nebo násobit hodnotu na obalu tisícem a pak můžete používat i výraz kalorie. Ale věta „Ty oplatky mají pět set padesát tisíc kalorií“ nezní tak dobře jako „Ty oplatky mají pět set padesát kilokalorií“.

Naučte sebe i ostatní ve vašem okolí používat termín kilokalorie, aby se tato častá a zbytečná chyba nešířila.

Tip na další Časté chyby v komunikaci.

Časté chyby v komunikaci: Sekunda vs. vteřina

Kdysi dávno, když jsem chodil na základní školu, nás učitelka z matematiky upozornila, ať si dáváme pozor na rozdíl mezi sekundou a vteřinou. Od té doby v tom mám jasno. Všiml jsem si ale, že drtivá většina lidí v ČR (hádám tak 90% určitě – spíš více) v tom jasno nemá, resp. asi právě má, ale špatně.

VŠUDE slyším jen vteřiny. Venku, v rádiu, v televizi i na internetu. V hovoru mezi lidmi bych to i pochopil, ale ve sdělovacích prostředcích? Tam by se mělo mluvit správně, ne? A právě proto, že výraz sekunda není téměř nikde slyšet (nebo vidět), se to lidi nemají jak naučit.

Jaký je v tom rozdíl?

  • Sekunda je jednotka času! Jak všichni víme, Je to šedesátina minuty.
  • Vteřina je ale jednotka úhlu! To už ne všichni vědí – je to šedesátina úhlové minuty.

Jak to vzniklo?

Dříve byl výraz vteřina synonymem pro sekundu, ale od roku 1980 už je to jinak. Já myslím, že 36 let není málo času na naučení se tohoto rozdílu.

Znáte sportovní zpravodajství České televize „Branky, body, vteřiny„? Ten byl někdy v (nebo po) roce 1980 přejmenován na „Branky, body, sekundy„. Jenže pak se bohužel přejmenoval zpět na špatný název, což je podle mě ukázka velké chyby.

Závěr

Prosím vás, neučte tuto chybu ostatní lidi. Naučte se používat výraz sekunda a pokud možno, opravujte i ostatní. Třeba se lidé jednou naučí termín sekunda používat.

Proč? Protože není důvod mluvit špatně! To už byste mohli rovnou říkat „Oběhl jsem to za 20 litrů.

Takže ještě jednou, pokud mluvíte o jednotce času, použijte to slovo s vulgárním koncem. Zapamatujte si to prosím a naučte to i ostatní 🙂

Tip na další Časté chyby v komunikaci.